Posudky osob žádajících o nejrůznější dávky trvají často velice dlouho. Žádosti totiž lékaři nestíhají vyřizovat včas, neboť je jich málo. Situace by se ale s novým rokem mohla zlepšit.
Pro mnoho lidí je preventivní péče o zdraví jen ztrátou času. Jejich postoj je ale pro státní kasu velkou zátěží. Lze neblahý trend zvrátit osvětou?
Vytipovat pacienty, u kterých reálně hrozí, že sami ukončí svůj život, je pro lékaře stále obtížné. S prevencí by v tomto případě mohla pomoci umělá inteligence.
Mezinárodní studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise The Lancet, se zaměřila na hodnocení rizika opakované hospitalizace u pacientů po akutním srdečním selhání.
Na riziko propuknutí cukrovky 2. typu u pacientů s kolorektálním karcinomem upozorňovaly v minulosti různé studie, ne vždy se ale jednalo o práce s kvalitní metodikou. Na toto téma se nyní zaměřila rozsáhlá metaanalýza, jejíž výsledky byly publikovány v periodiku eBioMedicine.
Časopis European Urology Open Science se ve svém říjnovém vydání věnuje problematice návalů horka, které postihují pacienty s pokročilým karcinomem prostaty podstupující androgen deprivační terapii (ADT).
Přibližně jedno procento světové populace sužuje epilepsie. Většině pacientů dokážou pomoci léky, ale asi 20–30 % nemocných na ně nereaguje. Dalším řešením pak bývá operace. Nyní může do léčby vstoupit umělá inteligence. A to velmi pozitivně.
O rizikových faktorech a prodromálních příznacích Parkinsonovy choroby je dobře známo, že se objevují až 10 let před stanovením její diagnózy. Seznam rizikových faktorů se nyní díky poznatkům německých lékařů rozšířil o řadu položek.
Česká společnost alergologie a klinické imunologie bije na poplach. Tabletová forma alergenové imunoterapie možná nebude kvůli sporům ohledně výše a podmínek její úhrady k mání.
Již za tři roky by mohl být na Masarykově univerzitě akreditován a následně otevřen obor s názvem ekonomie zdravotnictví. Jde o moderní, nedávno založený směr, který by českému zdravotnictví mohl skrze své absolventy jen prospět.