Tiaprid v terapii behaviorálních a psychologických symptomů demence
Poruchy chování a emotivity, souhrnně nazývané behaviorální a psychologické symptomy demence, patří mezi tři hlavní okruhy funkčního postižení u demencí. Základem terapie jsou nefarmakologické postupy, v případě nezvladatelných projevů bývá lékem první volby tiaprid.
Úvod
Pro demence je charakteristické postižení tří hlavní funkčních okruhů, a to kognitivních funkcí, aktivit denního života a chování a emotivity. Poslední zmíněné poruchy jsou souhrnně nazývané behaviorální a psychologické symptomy demence (BPSD). Obecně jsou nejčastějším důvodem přijetí pacienta do nemocniční či jiné ústavní péče. Většinou se objevují v případě středně těžkých stadií demence.Mezi poruchy chování patří neagresivní poruchy chování v podobě agitovanosti, verbálně a brachiálně agresivní chování, apatie a psychotické poruchy. Provokujících faktorů může být řada, například negativní životní událost v podobě hospitalizace, somatický dyskomfort, fyzické omezení či zánětlivé nebo metabolické poruchy. Po vyvolávající příčině je v případě BPSD potřeba aktivně pátrat a snažit se ji odstranit.
Nefarmakologické postupy v terapii BPSD
Nefarmakologické postupy představují nejdůležitější součást terapie behaviorálních a psychologických symptomů demence. V první řadě je potřeba edukovat pečující o pacienty s demencí. Dalším důležitým aspektem je vytvoření vhodného prostředí. V prevenci BPSD je nutná dostatečná alimentace a hydratace a pečlivá terapie dalších vyvolávajících faktorů, například zánětlivých onemocnění, interních onemocnění a hematologických či biochemických abnormalit.
Uplatnění tiapridu v terapii BPSD
Nezvladatelného pacienta je potřeba někdy zklidnit pomocí antipsychotik (neuroleptik). Ve většině případů bývá lékem první volby tiaprid, protože je pacienty zpravidla dobře tolerován. Jedná se o dibenzepinový přípravek s minimem antipsychotických vlastností, ale s výrazným působením na poruchy chování při organickém psychosyndromu a v případě delirií. Podává se průměrně 3–4× denně v jednotlivé dávce 100 mg/den, u seniorů by neměla být překročena denní dávka 600 mg.Při nezvladatelných neklidech je nejprve možné podávat haloperidol po co nejkratší dobu akutního neklidu, poté se většinou přechází na tiaprid. Tiaprid je také možné použít v menších dávkách v terapii úzkostí u demence.
Závěr
Behaviorální a psychologické symptomy se většinou objevují ve fázi středně těžké demence. Základním pilířem léčby jsou nefarmakologické postupy, včetně léčby vyvolávající příčiny. Pokud je akutní stav pacienta nezvladatelný, je vhodné zklidnit ho podáváním antipsychotik. Lékem první volby bývá tiaprid, který bývá pacienty dobře tolerován.
(holi)
Zdroj: Jirák R. Poruchy chování a nálady u demencí. Psychiatr. pro praxi 2011; 12 (2): 56–60.Dostupné na https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-201102-0003_Poruchy_chovani_a_nalady_u_demenci.php.
