Tiaprid v léčbě poruch hybnosti u Huntingtonovy nemoci
Současné možnosti terapie motorických symptomů Huntingtonovy nemoci zahrnují celou řadu léčiv, ale jejich účinnost není většinou dostatečně podložena klinickými studiemi. Mezi nejvíce užívané léčivé přípravky se řadí tiaprid.
Motorické symptomy HN
Huntingtonova nemoc (HN) je vzácné dědičné neurodegenerativní onemocnění, jehož kognitivní a behaviorální symptomy jsou provázeny také motorickými poruchami. Z poruch hybnosti je pro HN charakteristická především chorea. Choreatické pohyby jsou mimovolní nepravidelné kroutivé pohyby různých částí těla, které se objevují již v prvních stadiích HN, postupně progredují a jsou akcentovány při pohybu nebo řeči.Z mimovolních pohybů se kromě chorey dále mohou vyskytovat tiky nebo myoklonus. V pozdějších stadiích HN se přidávají také dystonie, charakterizované přetrvávajícími nebo intermitentními kontrakcemi svalů působícími abnormální postavení trupu a končetin.
Dostupná antichoreatika
Jak již bylo zmíněno v úvodu, v databázích PubMed, Cochrane and Medline existuje jen velmi omezené množství kvalitních studií, které by komplexně hodnotily účinek léčiv na motorické symptomy HN. Doporučené postupy se tak opírají především o klinické zkušenosti z běžné praxe.Za nejúčinnější přípravky v léčbě chorey u HN jsou odbornou veřejností považovány tetrabenazin, olanzapin, risperidon a tiaprid. Tetrabenazin je jediným lékem pro léčbu chorey u HN, který v USA schválila americká léková agentura FDA. Naopak tiaprid je používán pouze v Evropě. Ve fázi klinického testování jsou momentálně přípravky deutetrabenazin a pridopidin, u kterých se čeká na výsledky studií.
Farmakologické vlastnosti tiapridu
Tiaprid patří společně s olanzapinem a risperidonem do skupiny atypických antipsychotik, jejichž pozitivní efekt na zmírnění chorey se přisuzuje jejich roli dopaminergních antagonistů. Mechanismus účinku tiapridu je založen především na selektivní blokádě presynaptických i postsynaptických dopaminergních D2 receptorů.Biologická dostupnost se uvádí 75 %, vrcholu plazmatické koncentrace je dosaženo za 1 hodinu po orálním podání. Vylučuje se především močí, poločas eliminace se pohybuje mezi 2,6 a 4 hodinami.Obecně je u této skupiny látek doporučována pozvolná titrace a pečlivé sledování tolerance léčiv. Výhodou je pozitivní vliv na spánkové poruchy a psychiatrické projevy nemoci.
Klinické důkazy účinnosti tiapridu
V literatuře jsou dostupné dvě kontrolované randomizované klinické studie, které hodnotily účinnost tiapridu na zmírnění choreatických pohybů. Randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná cross-over studie (Ross et al., 1982) hodnotila efekt tiapridu u 22 pacientů s HN. Užívání tiapridu v denní dávce 300 mg po dobu 2 týdnů nevedlo dle autorů k objektivnímu signifikantnímu zmírnění choreatických pohybů, ačkoliv účastníci reagovali na léčbu subjektivně dobře.Druhá randomizovaná dvojitě zaslepená studie (Deroover et al., 1984) sledovala účinek tiapridu versus placeba na 29 pacientech s HN. Po dvou 3týdenních periodách užívání tiapridu v celkové denní dávce 3 000 mg (1 200 mg ráno, 900 mg odpoledne a 900 mg večer) došlo k signifikantnímu zmírnění choreatických pohybů v oblasti hlavy, trupu a horních a dolních končetin. Z nežádoucích příznaků byly nejčastěji hlášeny ospalost a extrapyramidové účinky.
Závěr
Přestože příznivý efekt tiapridu není podpořen přesvědčivými důkazy z klinických studií, měla by být jeho preskripce v této indikaci zvážena zejména na základě empirických zkušeností, kdy až 50 % dotazovaných odborníků volilo tiaprid jako lék první volby při léčbě chorey u pacientů s HN.
(svat)
Zdroj: Coppen E. M., Roos R. A. Current Pharmacological Approaches to Reduce Chorea in Huntington’s Disease. Drugs. 2017; 77 (1): 29–46; doi: 10.1007/s40265-016-0670-4. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5216093/.
