Bezpečnostní profil pregabalinu – metaanalýza
Autoři systematického přehledu a metaanalýzy se ve své práci zaměřili na bezpečnostní profil antiepileptika pregabalinu a analyzovali výskyt nežádoucích účinků u pacientů s různými diagnózami.
Popis metaanalýzy
Antiepileptika jsou kromě epilepsie běžně využívána také v terapii dalších neurologických či psychiatrických onemocnění.Z databází Medline, Embase a Cochrane byly vybrány randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie, které se zabývaly terapeutickým efektem pregabalinu a výskytem nežádoucích účinků (NÚ) u dospělých pacientů s diagnózou epilepsie, neuropatické bolesti, fibromyalgie či generalizované úzkostné poruchy. Ve všech analyzovaných studiích bylo v každé skupině minimálně 20 subjektů a doba trvání se pohybovala od 4 do 14 týdnů. Do analýzy bylo zahrnuto 38 studií s celkovým počtem 11 918 subjektů. Ve většině studií se jednalo o monoterapii pregabalinem, u pacientů s epilepsií představoval pregabalin doplňkovou léčbu.
Zjištěné poznatky
Autoři metaanalýzy zaznamenali 87 nežádoucích účinků objevujících se při léčbě pregabalinem. Do podrobnější analýzy NÚ, u nichž byla zjištěna souvislost s pregabalinem, bylo zahrnuto 39 nežádoucích účinků. U 20 z nich byla konstatována významná souvislost s užíváním pregabalinu a jednalo se například o závratě, poruchy koordinace a rovnováhy, ataxii, diplopii, tremor, somnolenci, poruchy pozornosti, euforii, astenii, únavu či zácpu. Nejvyšší relativní riziko (RR) bylo zjištěno u nežádoucích účinků souvisejících s kognitivními a koordinačními poruchami.
Závažné nežádoucí účinky byly zaznamenány ve 21 studiích (55 %). Relativní riziko pro výskyt závažných nežádoucích účinků při léčbě pregabalinem ve srovnání s placebem bylo 1,02 (95% CI = 0,77–1,36). Za závažné nežádoucí účinky byly označeny například somnolence, ataxie, periferní edém, komorové extrasystoly, bolest na hrudi, hypotenze či hypovolemie. Spojitost mezi výskytem závažných nežádoucích účinků a užíváním pregabalinu ovšem nebyla označena za signifikantní.
Autoři metaanalýzy dále upozorňují na souvislost mezi dávkováním pregabalinu a nástupem nežádoucích účinků – některé NÚ byly pozorovány častěji při nižších dávkách. S dávkováním 150 mg/denně se nejčastěji pojily závratě, ataxie, somnolence, edémy a pocit sucha v ústech. Při dávkování 300 mg denně se objevovalo 11 různých NÚ (například poruchy koordinace a pozornosti, zamlžené vidění, zmatenost, astenie či zácpa), při dávce 450 mg/den se jednalo také o poruchy rovnováhy a únavu a dávkování 600 mg/denně přinášelo NÚ v podobě diplopie a tremoru.
Závěr
Pacienti, kteří začínají s léčbou pregabalinem, čelí vyššímu riziku nežádoucích účinků než osoby, které již léčbu podstupují. Jedná se zejména o NÚ ovlivňující koordinaci a kognitivní funkce. U pregabalinu podle autorů metaanalýzy zřejmě nedochází k farmakokinetickým lékovým interakcím, ovšem interakce farmakodynamické mohou mít vliv na snášenlivost léčby a výskyt některých nežádoucích účinků.Zjištění italských autorů mají význam mimo jiné pro lékaře, kteří u svých pacientů zahajují léčbu pregabalinem, a mohou tak využít všech dostupných poznatků při nastavení terapie i hodnocení její bezpečnosti.
(pak)
Zdroj:Zaccara G., Gangemi P., Perucca P., Specchio L. The adverse event profile of pregabalin: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Epilepsia 2011 Apr; 52 (4): 826–836; doi: 10.1111/j.1528-1167.2010.02966.x. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21320112.
