Léčivý přípravek PAXLOVID je konečně dostupný* také českým pacientům.
Cílem multicentrické studie publikované v časopise Radiology bylo posoudit, zda strukturální změny v dýchacích cestách mohou mít u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) souvislost s pohlavím.
Vakcinace je i v současné době stále zbraní číslo jedna proti celosvětové infekci vyvolané virem SARS-CoV-2. Přináší s sebou nicméně i nežádoucí účinky, od kožních projevů, které rychle odezní, až po ty nejzávažnější.
V časopise Current Opinion in Allergy and Clinical Immunology byl publikován přehledový článek zabývající se přínosy omalizumabu coby doplňkové léčby k alergenové imunoterapii.
Virové respirační infekce mají většinou závažnější průběh u dětí, SARS-CoV-2 se však tomuto pravidlu vymyká. Počty nakažených jsou stejné mezi dětmi i dospělými, průběh u dětí je však většinou asymptomatický a u dospělých naopak často až velmi závažný.
I přesto, že plicní fibróza patří mezi časté následky infekce virem SARS-CoV-2, k její prevalenci, rizikovým faktorům či vlivu komorbidit nebyl až dosud k dispozici dostatek ucelených dat. To se nyní změnilo díky metaanalýze publikované v periodiku Annals of Medicine and Surgery.
Vyšší účinnost adjuvantní trivalentní chřipkové vakcíny oproti neadjuvantní formě z hlediska prevence hospitalizací ze všech příčin byla dosud prokázána jen po dobu jedné chřipkové sezony a jen u starších osob v ústavních zařízeních. Bude to ale platit i v obecnějším měřítku?
Probiotika lze využít nejen jako prevenci, ale i jako podporu léčby osob s akutním respiračním selháním v důsledku pneumonie vyvolané virem SARS-CoV-2.
Čím více člověk konzumuje alkohol, tím narušenější jsou jeho biorytmy. A to zase může vést k nežádoucímu ovlivnění mozku a následně k ještě silnějšímu pití. Takové jsou nové vědecké poznatky.
V časopise JAMA byly publikovány výsledky studie, která se zabývala riziky kardiovaskulárních onemocnění u pacientů s prodělanou atakou dny.