Výborný efekt tezepelumabu u pacienta s těžkým nekontrolovaným astmatem
Tato kazuistika popisuje případ pacienta s těžkým astma bronchiale, jehož onemocnění se dlouhodobě nedařilo kontrolovat ani při častém užívání systémových kortikosteroidů.
Po zahájení terapie tezepelumabem došlo k výraznému zlepšení celkového klinického stavu, včetně úplného vysazení systémových steroidů a významné redukce potřeby úlevové medikace.
Kazuistika
Pacient, ročník 1976, exkuřák (kumulativně téměř 40 balíčkoroků), přestal kouřit v roce 2016. V minulosti se neléčil s žádným závažným onemocněním. Potíže s dýcháním se objevily na podzim 2022 po několika COVID-19 infekcích – šlo o záchvatovitou dušnost (někdy i v klidu, nejčastěji v noci a nad ránem), pískoty při výdechu, suchý dráždivý kašel a námahovou dušnost s postupnou progresí.
Diagnóza astmatu byla stanovena v létě 2023. Pacient vyzkoušel různé inhalační kombinace ICS/LABA (např. Symbicort, Relvar, Flutiform). V době zařazení do péče užíval maximální dávku fixní kombinace Combair (beclometason/formoterol), dále Spirivu a Soprobec.
I přes správnou inhalační techniku a dostatečně intenzivní terapii zůstávalo onemocnění nekontrolované. Pacient opakovaně užíval systémové kortikosteroidy pro těžké exacerbace, úlevové léky užíval přibližně 5× denně. Noční potíže měl prakticky každou noc.
Z komorbidit byly zjištěny pouze polypy čelistních dutin, ORL vyšetření a gastroskopie byly bez patologie. Alergologicky byla potvrzena sezónní alergie, ale bez prokázané alergie na celoroční alergeny. Rodinná anamnéza nebyla atopická. Pacient žije ve městě v bytě, má psa. Většinu života pracoval jako voják na zahraničních misích.
Vyšetření HRCT hrudníku neprokázalo známky emfyzému ani jiné plicní patologie. Eozinofilie v krevním obraze byla opakovaně přítomná (0,55 × 10⁹/l), FENO 102 ppb.
Vstupní vyšetření
Do péče našeho centra byl pacient odeslán v říjnu 2024. Léčba v té době zahrnovala:
- Combair 200/6 (maximální dávka),
- Spiriva Respimat 2 vdechy ráno,
- Soprobec 250 µg 2 vdechy v poledne,
- Montelukast 10 mg ráno,
- úlevově Ventolin.
Subjektivně dominovala dušnost při lehké námaze. Úlevovou medikaci používal v průměru 4× denně. Noční příznaky byly téměř každodenní. V posledním roce došlo minimálně ke čtyřem těžkým exacerbacím, vyžadujícím prednison (40 mg denně s postupnou redukcí).
Bronchoskopie vyloučila tracheobronchiální dyskinezi i obstrukci bronchů. Spirometrie prokázala lehkou obstrukční poruchu (FEV₁ 70 % NH) po bronchodilataci. Skóre kontroly astmatu (ACT): 7 bodů.
Zahájení biologické léčby
Pacient splnil všechna kritéria pro biologickou léčbu. Byla indikována terapie tezepelumabem v dávce 210 mg s.c., zahájena v říjnu 2024.
Průběh a efekt léčby
Po zahájení léčby byl pozorován jasný pozitivní efekt:
- žádná exacerbace vyžadující systémové steroidy,
- téměř nulová potřeba úlevové léčby,
- vymizení nočních potíží,
- výrazné zlepšení tolerance fyzické zátěže,
- celkové zlepšení kvality života.
Pacient terapii velmi dobře toleroval a hodnotí její efekt jako zásadní pro návrat k běžným denním činnostem.
Diskuse a závěr
Jedná se o pacienta s fenotypem eozinofilního alergického astmatu, jehož průběh byl negativně ovlivněn významnou kuřáckou anamnézou.
U pacientů s těžkým nekontrolovaným astmatem bývá kvalita života velmi snížená – časté exacerbace, vysoká spotřeba systémových steroidů a úlevových léků, noční symptomy a výrazné omezení fyzických aktivit.
Po nasazení tezepelumabu došlo k velmi rychlému a výraznému zlepšení. Kvalita života se v současnosti jeví jako nesrovnatelně lepší než před zahájením terapie.
Zavedení biologické léčby představuje zásadní posun v terapii těžkého astmatu. Tezepelumab, který působí na jinou signální dráhu než ostatní dostupná biologika, přináší naději i pacientům s méně výrazným eozinofilním zánětem.
